Vánoce jsou svátky lásky, míru a rodinné pohody. Tedy tímto způsobem je mohou vnímat všichni, kteří už mají hotovou výzdobu, upečené cukroví a všechny dárky nakoupené a i zabalené. Ty kteří ne, teď můžeme potkávat v přeplněných nákupních centrech, jak se snaží vše na poslední chvíli dohnat.
U vánočních dárků bych ještě chvíli zůstala. Že je nenosí Ježíšek už nějakou chvíli víme, a proto každoročně musíme zasednout nad dlouhým seznamem jmen a zapojit veškerou fantazii, abychom každému vymysleli dárek, který by ho potěšil. Když je seznam konečně hotov začne ta "nejveselejší" část a sice snaha sehnat je. Zde se pak dostává naše naivní očekávání bezproblémového nákupu do křížku s krutou realitou.
Vánoce si bez tradičního obdarování umí představit asi málokdo. Tato tradice se ovšem v průběhu historie velmi změnila. Dnes si děti převážně vybírají své dárky samy a mně se pokaždé, když vidím dětský dopis Ježíškovi, na kterém je vyjmenována téměř půlka hračkářství, vybaví scéna z "Bylo nás pět". Kdy se Péťa Bajza rozčiloval pod stromečkem, nad dárky, co byly vlastně věcmi, které potřeboval, jako například rukavice.
A kde se vlastně vzala tradice vánočního dárku? Ví se, že vánoční obdarovávání patřilo již ke zvyklostem prvních civilizací. Dávání dárků bylo důvodem upevňování vzájemných vztahů a také zavazování si obdarovaného (a přiznejme si, tenhle aspekt je také příjemný). Lidé věřili, že dárky mají magickou moc. Vůbec poprvé si pod stromečkem rozbalila své dárky(v podobě, jak je známe dnes) budoucí anglická královna Viktorie v devatenáctém století. Zajímalo by mne, co asi dostala?:-)
 |
| Zdroj fotek z koláže: weheartit.com kisses A&B |
No comments:
Post a Comment