FIT LIFE: MY LOVEAFFAIR WITH THE GYM #1

Posilovna. Jak dlouho jsem se jí vyhýbala? Měla jsem úctu ke všemu tomu železu a chlápkům s tady. Sice to nebylo úplně ono, ale do strojů, činek a pomalu se rýsujících svalů jsem se zamilovala a cvičení se stávalo stále důležitější součástí mého života, už to nebyla rutina a já se přiznám, že jsem se docela těšila, až vyprší moje členství a já si budu moct zkusit "něco pořádného".
bicepsy, kterým z tašky koukal shaker s proteinovým práškem. Svoje dětské krůčky jsem absolvovala ve fitku pro ženy, Contours, o tom si něco málo můžete přečíst

Stalo se a já si řekla, že bych to všechno mohla zkusit posunout na další level a udělat si trenérský kurz, o kterém jsem vám psala v minulém článku. Tam se mi potvrdilo, že posilování je sport, který se mi líbí a chci se mu víc věnovat, což je štěstí, protože se nejednalo o mou investici. A od té doby? Posilovna se tak nějak stala mým druhým domovem. Příprava tréninkových plánů, pro mě ohromná zábava, doma už asi začínají šílet z mého vyprávění o tom, že kluci z fitka říkali tohle nebo tamto, nebo také z toho, že když občas vyrazím do fitka s bratránkem, vrátím se s modřinami na ramenou, protože se navzájem hecujeme a skončíme s dost nepravděpodobnými vahami při dřepování s velkou činkou.

Ale co chci vlastně tímhle článkem říct? Pomalu se blížím k momentu, kdy se budu v prostředí fitka realizovat i pracovně a jsem z toho neuvěřitelně nadšená, ale především - nebojte se posilovny. Můžete mít víc důvodů se jí vyhýbat. Ať už stud, nebo to, že nevíte, co vlastně dělat.

K tomu prvnímu důvodů říkám - není proč se stydět, já v posilovně denně potkávám neuvěřitelně milé lidi - na těch endorfinech něco bude. A k tomu druhému? Nechci dělat nějakou reklamu, ale při prvních návštěvách fitness se hodí investovat do trenéra. Nejen že vám vysvětlí, jak přistupovat k jednotlivým strojům, jak správně provádět cviky tak, abyste se vyhnuli zranění, ale také vám navrhne jak plánovat, protože přestože si můžete v kulturistických časopisech číst o tréninkových splitech a dnech, kdy trénujete nohy atp. Tohle není správná cesta pro začátečníka, který potřebuje zpevnit především svaly trupového korzetu a tomu dalšímu se začít věnovat až postupně.

A jak do dělám ve fitku já? Můj týden má pět tréninkových dní a trénink mi obvykle zabere kolem 90 minut. Dva dny jsou vyhrazené pro trénink nohou, jeden nebo dva dny pro ramena a opět jeden nebo dva pro ruce a záda. (Liší se to podle sudého a lichého týdne.)

Klasicky začínám pěti minutami při vyšším tempu na běhacím pásu, abych se trochu rozehřála, dalších pět minut se věnuju dynamického stretchingu. Následujích 50 minut je hlavních a jde o samotné posilování. Ráda do svého tréninku zařazuju supersety, aby bylo celé cvičení intenzivnější. Nakonec pak ještě 20 - 40 minut aerobní aktivity (cokoli od běhání intervalů, nebo ve stabilním tempu, nebo plyometrické cvičení). Úplný konec je pak protažení. Všemu se ještě budu podrobněji věnovat v jednotlivých článcích v průběhu dalšího týdne.